napsal Jan Joanis Haluza

zveřejněno 06. 11. 2016

Co je parkour?

Na internetu najdete desítky, možná stovky definic toho, co je parkour. Ve skutečnosti je těžké parkour definovat v jedné větě tak, aby to dávalo smysl – člověk, který se věnuje parkouru, většinou ví, že parkour je víc, než se dokáže vejít do jedné věty. Přesto se hodí mít při ruce něco pro zvědavé kolemjdoucí a podobně, takže se o takovou definici pokusí dříve nebo později asi každý, a je tedy na místě, abychom to zkusili i my. Vybrali jsme tedy definice Davida Bella a organizace American Parkour (na jejíž tvorbě se podíleli traceuři z celých Spojených států):

„Parkour je metoda tréninku, která nám umožňuje překonávat překážky v městském i přírodním terénu.“ (David Belle; http://youtu.be/FaPCHBVDnIU)

„Parkour je fyzická disciplína a metoda tréninku s účelem překonat překážky v cestě tím, že přizpůsobíme svůj pohyb danému prostředí.“ (American Parkour; http://americanparkour.com/academy/faq-english/faq/155/221-what-is-parkour)

Američtí traceuři si při tvorbě výše uvedené definice byli moc dobře vědomi, že v ní něco chybí. Často se totiž v souvislosti s parkourem zmiňují prvky, které se v definicích neobjevují. Rozhodli se tedy svou definici přímo doplnit o klíčové pojmy, které přibližují pohyb nebo třeba ceněné vlastnosti:

• Parkour obnáší: důsledný disciplinovaný trénink s důrazem na praktickou sílu, výdrž, rovnováhu, kreativitu, plynulost, kontrolu, přesnost, prostorovou orientaci a rozvoj netradičního vnímání prostoru a objektů

• Formy pohybu, která se v parkouru objevují: běh, skákání, přeskakování, šplhání, balancování, plazení se, pohyb po čtyřech a podobně. Pohyby z jiných sportů a disciplín jsou často zapojovány do parkouru, avšak gymnastické či akrobatické prvky sami o sobě parkour neznamenají

• Parkourový trénink se soustředí na bezpečnost, dlouhověkost (dlouhodobost), osobní zodpovědnost a sebezdokonalování se. Odrazuje od riskování, předvádění se a nebezpečných kaskadérských kousků.

Následující pasáž je tak trochu na pomezí. Je samozřejmé, že kolik je lidí, tolik je přístupů, parkourová komunita ale funguje na jistém základu, který je patrný právě z následujícího:

• Lidé, kteří trénují parkour si váží: komunity (společnosti), pokory, skromnosti, pozitivní spolupráce, sdílení znalostí, respektu ke všem lidem a místům a také důležitosti „umění si hrát“ v životě.

Výše uvedené prvky a různé podobnosti se zmíněnými definicemi najdete v podstatě pokaždé, když se mluví o tom, co je parkour. Jen pro příklad uvedeme, jak se vyjadřují o parkouru někteří čeští traceuři:

„Parkour je metoda tréninku mysli a těla skrze pohyb v přirozeném prostředí.“ (Brandis)

„Parkour je přirozený trénink těla a mysli, zdokonalený moderními znalostmi a metodami, s cílem stát se všestranně silným člověkem schopným pohybovat se efektivně ve svém přirozeném prostředí (městě, lese, poušti, džungli, moři…) bez jakýchkoliv omezení, ať už vlastního těla či okolních překážek, či dokonce omezení času (rozuměj: věku, stáří).“ (Jan „Joanis“ Haluza)